Nebezpečí a utrpení kajícího srdce! (The Perils and Sorrows of a Contrite Heart!) ------------------------------------------------------------------------ By David Wilkerson 19. května 1997 __________ Jeden z nejzajímavějších lidí ze Starého Zákona je pro mne Jákob. Zde to byl muž podvádějící, klamný, s tajnými úmysly, vlezlý, vytlačující - neuvěřitelného charakteru. Nicméně Bůh tohoto muže horlivě miloval! Vlastně jeho život je naplněn podivuhodnými lekcemi pro nás o Božích záměrech s lidským stvořením. Rád bych ukázal Jákobův příběh, jak právě utíká před svým starším bratrem Ezauem. Jákob už Ezaua dvakrát přelstil, ale nyní byl jeho bratr plný hněvu! Poprvé podvedl Jákob Ezaua, když ho připravil o prvorozenství. Když se Ezau vrátil z lovu úplně vyhladovělý, Jákob mu nabídl hrnec čočky, jako výměnu za jeho prvorozenství. Tehdy prvorozenství právo prvorozeného muže být hlavou rodu. To zahrnovalo "dvojí požehnání" - tj. přijetí dvojnásobného podílu celého otcova majetku. A co je důležitější - ten, kdo měl prvorozenství, měl být praotcem patriarchova semene, skrze kterého by Kristus řekl: "A v tvém semeni dojdou požehnání všechny čeledi země" (Genesis 28:14). Samozřejmě že toto prvorozenství mělo veliký duchovní význam, i ta jedinečná hrůza, když Ezau odhodil prvorozenství za bezvýznamný hrnec čočky! Dále Jákob ukradl Izákovo patriarchální požehnání - požehnání, které patřilo Ezauovi. Izák byl starý, ležel na lůžku a velmi špatně viděl a Jákob předstíral, že je Ezau, aby obdržel požehnání. Když se Ezau dozvěděl, že mu Jákob ukradl požehnání, rozhodl se svého bratra zabít. Řekl: "...už dvakrát se mnou jednal úskočně. Připravil mne o mé prvorozenství a nyní i o požehnání... a zanevřel Ezau na Jákoba... zabiji svého bratra Jákoba" (Genesis 27:36,41). Když se Rebeka dozvěděla o Ezauově plánu, přemluvila Izáka, aby poslal Jákoba daleko do Cháranu, kde žil jeho bratr Lában. Jákob by si mohl najít ženu a žít tam, dokud by Ezaův hněv nevychladl. Tak se Jákob sebral - a po chvíli cestování mu dal Bůh neuvěřitelné vidění. Jákob viděl žebřík sahající do nebe a anděly vystupující a sestupující z trůnu Božího, podle Jeho vůle: "Měl sen: Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům a po něm vystupují a sestupují poslové Boží" (Genesis 28:12). Tato vize jednoduše nebyla odhalena pro Jákobův prospěch. Tohle nebyl nějaký nebeský speciální efekt od Pána aby ho ovlivnil. Ne, Bůh ve skutečnosti roztáhl oponu, provázel Jákoba a předvídal mu vše co mělo přijít. Všichni tito andělé byli prostřednící - sestupovali a vystupovali zpět kvůli vedení a vedou Boží lidi. Jsou to vyslanci k nim, tábory okolo nich, varují je, chrání je, hlídají je, starají se o to, co potřebují. Nad tímto zjevením viděl Jákob Pána velícího: "Nad ním stojí Jahve a praví: Já jsem Jahve, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu" (verš 13). S tímto slibem přinesl Pán Jákobovi smlouvu požehnání jeho praotce Abrahama a otce Izáka. Pán řekl: "Přijal jsem tě za potomstvo! Nyní jsi prvorozený, máš prvorozenství. A tak přicházím, abych ti uložil smlouvu tvých otců!" Pak Bůh přidal k těmto podivuhodným slibům: "Hle, Já jsem s tebou. Budu tě střežit všude, kam půjdeš a zase tě přivedu do této země. Nikdy tě neopustím, ale učiním, co jsem ti slíbil" (Genesis 28:15). Bůh Jákobovi přisáhl, řekl: "Nikdy tě neopustím, Jákobe - budu s tebou na každém kroku tvé cesty. Nikdy se nemůžeš pohnout, budu tě zahrnovat! A skrze to vše tě přenesu do svých úmyslů s tvým životem. Mé úmysly na tobě budou uskutečněny, bez ohledu na to, jak!" Až do teď jsem na Jákobovi nemohl najít žádnou víru, dobrotu nebo přízeň. Jak asi mohl být ustanoven Božím úmyslem patriarchou? Když Bible říká: "...Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem odmítl" (Římanům 9:13), chci se zeptat: "Pane, co jsi viděl na tomto muži? Vím, že jsi svatý a spravedlivý a nepozastavuješ se nad věcmi, které dělal. Proč jsi ho nenapomenul? Proč jsi mu požehnal po tom, co okradl a podvedl?" ------------------------------- Bůh něco viděl v Jákobově srdci, co přimělo Boha mu z velké lásky a touhy požehnat! ------------------------------- Písmo ukazuje Boží předzvědění Jákoba - že už z lůna tento bratr má prvorozenství. Když se Ezau narodil první, Jákob uchopil Ezauovu patu, jako by řekl: "Ne, prvorozenství je mé!" A Bůh to respektoval. Když Rebeka ucítila boj mezi dvojčaty během jejího těhotenství, Bůh ji vysvětlil: "V tobě jsou dva národy - a starší bude sloužit mladšímu!" Jákobovo jméno znamená "úskočný", to je: "ten, kdo s tajným úmyslem podrazí nohy druhému, zaujme jeho místo naplánováním shodit ho a zaměnit za sebe". Bůh zajisté tohle všechno dal Jákobovi na mysl, než mu požehnal. Bůh viděl živost v jednáních tohoto muže. A Jákob byl dost starý na to, aby věděl, co je dobré. Bylo mu nejvíc čtyřicet let, když podváděl (někteří teologové říkají, že mu bylo přes sedmdesát). A od tohoto věku se některé věci v jeho charakteru změnily. Tak proč Bůh s tímto mužem uzavřel smlouvu? Proč se tak příznivě díval na Jákoba? Písmo je třeba vždy vykládat Písmem. A v Izaiáši čteme: "...Přebývám ve vyvýšenosti a v svatosti, ale i s tím, jenž je zdeptaný a poníženého ducha, abych oživil ducha ponížených, abych oživil srdce zdeptaných" (Izaiáš 57:15). Tento oddíl popisuje muže podobného Jákobu - sklíčeného a na útěku - a Bůh ho oživuje žehná mu. Izaiáš dále říká: "...ale pohlédnu na toho, kdo je utištěný a na duchu ubitý, kdo se třese před mým slovem" (Izaiáš 66:2). My uvažujeme přirozeně a díváme se na zevnějšek, ale Bůh hledí k srdci. Vidíme pouze Jákobovu žádost, chtivost a manipulovatelnost. Ale Bůh viděl za jeho tělo a do něčeho co bylo v jeho srdci - kající, zlomený duch. Bůh věděl, že, v Jákobově srdci je něco, co je ochotno se změnit. A to je přesně ono, na co se Bůh dívá i v nás. Když vidí zlomené, zdeptané srdce, může pracovat. S člověkem typu Ezau nemůže udělat nic, protože ten si bere věci od Boha jako samozřejmost a jeho srdce je tvrdé. Ezauovi se dnes podobají mnozí křesťané - plující životem bez žádného záměru, kteří chtějí v průběhu života jen smyslné potěšení. Jákob si vžil Božího slova. Ptáte se, jak to vím? Mám na mysli tohle: Jákob musel slyšet svého otce Izáka, který opakoval příběh, jak Bůh uzavřel smlouvu s Jákobovým praotcem Abrahamem. Slyšel o tom, když byl Izák určen na oltář, aby byl zabyt - ale když Abraham pozvedl nůž, Bůh ho zastavil a ukázal mu jehně aby ho obětoval. Konečně, Jákob také slyšel o svatém semeni, které přišlo z patriarchova rodu. Kromě toho všeho mu pravděpodobně Jákobova matka připomněla sen, který jí dal Bůh - že by Jákob byl tím svatým semenem. Jákob musel být nadšený, když se dozvěděl, že by jednoho dne mohl být hlavou rodu - nést pochodeň rodokmenu, skrze který měl přijít Mesiáš! Jákob si byl vědom, že prvorozenství obsahovalo velký duchovní význam. Ještě když sledoval svého staršího bratra, viděl v tom smyslnost a světáctví. Ezau byl znesvěcený a zatvrdil se takové pravdě. Byl ženatý, měl dvě chetejské ženy. Jákob by jednoduše nedovolil, aby rozené právo bylo poníženo v takových bezbožných rukou a zneváženo. A tak se rozhodl, že vezme Ezauovo postavení. Prohlásil: "Chci prvorozenství!" Nemáme žádnou zprávu o tom, že by Jákob chtěl tuhle výsadu ze sobeckých úmyslů. A potom nemohl by být hlavou, protože mu bylo teprve nějakých dvacet roků. Ani nikdy nezkoušel vzbouřit armádu, vrátit se a vzít si dvojité věno. Ne, je mi jasné, že hluboko ve svém srdci měl Jákob touhu po Bohu. A Pán musel vidět duchovní úmysl za Jákobovými činnostmi. Nevidím žádný jiný důvod, proč by jinak snášel Jákobův plán vzít prvorozenství. Dnes nám Pán také dal předivnou novou smlouvu zaslíbení, která jsou podobná zaslíbením, která dal Jákobovi - je stále s námi, zdržuje nás od pádu, opatřuje nás vším nebeským požehnáním abychom vykonali Jeho věčné úmysly v našich životech. Jistě, že Bůh neuzavírá smlouvu s každým, kdo tvrdí, že je věřící. Nedává zaslíbení těm, kteří je jen vlastní nebo sdělují s malou vážností ke svatým věcem. Bůh miluje a žehná lidem typu Jákoba - to je ten, který ví, že má nestálosti a slabosti. Takový totiž je ochotný dát se změnit, mateřsky poznamenat Boží rukou. V takovém je vždy něco, co ho vždy zlomí a donutí vzdát se. Slovo "kající" znamená "zlomený na duchu s vědomím viny, mající nenávist k hříchu a ochotu dát se změnit". Dokonce i Websterova definice "kající" znamená "zarmoucený a činící pokání z hříchu nebo nedostatku". Lítost si oškliví hřích a touží se změnit. ------------------------------- Jákob se vydává do Cháránu hledat ženu - s velkým vědomím, že ho Bůh miluje! ------------------------------- Když Jákob vstoupil na novou půdu, hned bylo jasné, že Bůh byl s ním, jak slíbil - protože jeho první zastávka byla jedna z Božího postupu. Potkal nějaké pastýře, kteří mu řekli, že znají jeho strýce Lábana - a určili mu překrásnou ženu, která vedla ovce k vodě. Řekli: "Tohle je Lábanova dcera Ráchel." Když Jákob uviděl Ráchel, pomyslel si: "Pane, ty jsi opravdu se mnou. Dovedl jsi mne k překrásné ženě, jakou jsem kdy viděl a ona chce být mou ženou!" Jákob zcela náhle jedná. Byl tam obrovský kámen, který bránil téct vodě na místo, z kterého ovce pily. Ještě předtím, než se tam Ráchel dostala, Jákob odvalil kámen a napojil ovce. Když Ráchel přišla, Jákob jí řekl: "Já jsem syn Rebeky" - a ihned ji políbil! Měla to být láska na první pohled. Dovedu si představit Jákobovo vzrušení, které v ten moment cítil. Pravděpodobně by nemohl čekat, až se dostane do Lábanova domu. Když se seznámil se svým strýčkem, okamžitě se mu nabídl jako pastýř. Lában mu řekl: "I když jsi můj synovec, nemohu tě přece zaměstnávat bez odměny. Co chceš za svou práci?" Jákob ukázal na Ráchel a zabručel: "Chci ji jako ženu! Budu za ni pracovat sedm roků." Docela přesně pracoval Jákob celkem 2 555 dnů kvůli Ráchel. Vydržel pracovat noc co noc jako pastýř, v zimě či horku. Písmo říká, že ji tak miloval, že mu těchto sedm let připadalo jako jen několik dní. Konečně přišel den svatby. Po slibech byla udělána a slavnost skončila, Jákob odešel do stanu a toužebně očekával svou zahalenou nevěstu Ráchel. Ale Lában měl jiné plány! Vypracoval plán, dát svou starší dceru Leu - která byla zřejmě nehezká a nepřitažlivá - se zahalenou tváří Jákobovi místo její mladší sestry. Když byla Lea s Jákobem, musela šeptat ze strachu, aby ji její hlas neprozradil. Jákob si to pravděpodobně přivlastnil jako ostýchavost nové ženy. V přítmí stanu na to nemyslel, byl "oslepený" Leou, která ležela v jeho objetí. Jaké to asi muselo být! Žasnu kolik sladkých slov musel Jákob Lee mluvit v domnění, že je to Ráchel. Pravděpodobně se s ní dělil s nespočetnými sny dlouhou nocí: "Chci deset dětí. Ne, chci jich dvanáct!" Jeho nová žena pouze souhlasila šeptáním a přikyvováním. Když se Jákob dalšího rána vzbudil a uviděl Leu ležet vedle sebe, vykřikl: "Ty nejsi Ráchel!" Rozhněvaný běžel k Lábanovi a křičel: "Ty jsi mne podvedl!" (neznámé obvinění od "vyštvaného"). Lában Jákobovi nabídl nový obchod. Řekl: "V naší společnosti nemáme právo provdat mladší dceru před starší. Něco ti řeknu - právě se koná váš týden líbánek s Leou, potom můžeš mít také Ráchel. Ale za něco - musíš u mne pracovat dalších sedm let." "I všel Jákob také k Ráchel a miloval ji více než Leu, a sloužil u něho ještě dalších sedm let" (Genesis 29:30). Písmo neříká, že Jákob miloval Ráchel pouze víc, ale že nenáviděl Leu: "Když Jahve viděl, že Lea není milována, otevřel její lůno. Ráchel však zůstala neplodná" (verš 31). Tyhle sestry pohrdaly jedna druhou. A jak čas běžel, nedělaly nic jiného, než se přely. Představte si, jak se asi při tom všem Jákob cítil. Teď byl svázán k dalším sedmi letům otrocké práce, která by zasluhovala 10 krát víc. Nebyl v postavení, aby mohl zaopatřit svou rodinu, nebo předčasně odcestovat se svými dluhy. Jedné noci, když seděl jen tak v poli, otevřel se Pánu: "Bože, jak jsem si jen počínal v tomhle zmatku. Dal jsi mi tak velká zaslíbení. Řekl jsi mi, že mě vedeš, držíš, plníš ve mě své plány. Proč jsi tenhle podvod nezastavil? Jak může být něco z toho Tvým vedením?" "Teď je celá má budoucnost otázkou. Nemohu vytvořit žádný plán, nebo jsem se zavázal tomuto zlému muži na dalších sedm let. A obloupil své dcery o všechno jmění. Nic nezůstalo, Pane. Jednoduše, nemám žádnou budoucnost. Co je to za plán ze Tvé smlouvy?" Nyní možná uvažujete, "Možná Jákob nehledal Boha a jen si myslel, že se ožení. Snad měl špatnou motivaci a vybral si Ráchel podle jejího těla. Možná si chtěl vzít Leu." Tohle všechno je vedle. Bůh mohl zakročit v Jákobův prospěch kdykoliv - ale neudělal to. Je pravda, že můžeme mít kajícího ducha a manželské problémy máme pořád. Možná to charakterizuje tebe. Ty a tvá manželka můžete jít skrz hroznou zkoušku. Modlil ses: "Pane, nerozumím! Vím, že mé srdce má pravdu. Věrně Tě vyhledávám a chodím s Tebou ve smlouvě. Proč tomu dáváš takovou hroznou zkoušku?" Podobně jako Jákob, si většina z vás myslí, že by kající, modlící se křesťané nemuseli přejít velkým soužením. Nemuseli bychom čelit děsným časům nebo strašným okolnostem, ve kterých je naše budoucnost ohrožena. Jistě, ve skutečnosti můžeme být pokorní, lítostiví, modlící se křesťané - zcela vydaní Boží vůli, ve všem poslušní, chodící s ním v Jeho smlouvě - a stále trpět velká nebezpečí a soužení! Nikde v Bibli Bůh neslibuje, že vás bude zachovávat od manželských nebo rodinných problémů. Nikdy neslibuje, že nás hladce převeze v práci nebo v kariéře. Ani neslibuje, že nás nějak osvobodí z trápení. Vlastně řekl: "Mnoho zla doléhá na spravedlivého, Jahve ho však ze všeho vysvobodí" (Žalm 34:20). Bůh v tomhle verši neříká, že nás zbaví trápení, ale vysvobodí z nich. Pavel mluví z poznané vysokosti a hloubky Boží lásky. Pán jistě Pavlovu loď nezachoval od klesnutí. Vlastně připustil, aby byl i kamenován, bit, potupen. Pavel říká, že byl vystaven nebezpečím na zemi i na moři od lupičů a jeho vlastních krajanů. V takových časech můžeme plakat s nejistotou: "Bože, kde jsi? Proč jsi mne z toho nevytáhl?" Ale i když se Pánu smyslelo připustit nás, abychom prošli takovými věcmi, aby zkoušel naše duše, pak dříve nebo později nás od toho všeho osvobodí - právě jako Jákoba nebo Pavla. Věřím, že jen málo křesťanů se postavilo čelem k tragickým, smutným rodinným problémům, které měl Jákob. Například nevěděl, že jeho láska Ráchel byla tajná zbožňovatelka model - a že Bůh zavřel její lůno jako následek toho. Ráchel neměla po léta dítě, protože ukradla otcovy modly: "Ráchel však bůžky vzala, vložila je do torby na ve velbloudím sedadle... Lában zpřeházel celý stan, ale nic nenašel" (Genesis 31:34). Jákob vůbec nic netušil. Ale když Lában hledal venku, a nic nenašel, šel k Jákobovi a naléhal, aby mu je vrátil zpět. Jákob byl na obvinění rozdrážděn. Věděl málo o tom, že jeho překrásná žena tolik lpěla na modlách, že na nich ležela a tak je schovávala! Hovoříme o trápení rodiny. Byla tady Lea, uražená bez manželské lásky, bez budoucnosti. Rodila syna za synem a myslela si: "Možná mé teď bude můj manžel milovat." Ale nikdy se nic nezměnilo. Byla tady i Ráchel, modloslužebnice, která neustále naléhala na Jákoba, aby jí dal dítě - a její dítě bylo jistě zastaveno Bohem, protože nenáviděl její modloslužbu. Prosím, rozumějte - Jákob po všechen tento čas chodil v poslušnosti Bohu. Konečně po dalších sedmi letech Jákobovi služby k němu Bůh promluvil ve snu: "Jdi zpět do Bethel, na místo, kde jsem se s tebou sešel po prvé. Postav tam oltář, jak jsi slíbil." A Jákob uposlechl. Otočil svou rodinu a stáda a vyšel na Bethel směrem k jeho vlastnímu otcovskému domu. ------------------------------- Jákob byl veden do největšího nebezpečí ve svém životě - i když si myslel, že je na dráze poslušnosti. ------------------------------- Jákob slyšel od Boha jasné slovo a uskutečnil ho v plné poslušnosti. Věděl, že je pod smlouvou - že by ho Bůh zachovával a plnil plán s ním. Nicméně Jákob se postavil proti nebezpečí, co mu přineslo únik ze zkázy! Jákob se vracel zpět proti následkům svého bratra Ezaua a otce Izáka, které podvedl. V jedné věci přišel k Jákobovi posel, aby ho varoval:"Ezau se k tobě blíží s armádou se čtyřmi sty muži, aby tě dostal!" Písmo říká:"Tu padla na Jákoba velká bázeň a tíseň..." (Genesis 32:8). Dovedu si představit panický strach, který Jákoba zasáhl. Rychle rozdělil kmen do dvou skupin a myslel si:"Jestliže Ezau povraždí jednu skupinu, alespoň druhá může uniknout." Jistě i na této nejstrašlivější zkušenosti jeho života vidíme důkaz Jákobova zlomeného, kajícího srdce. Dále Jákob řekl: "Bože mého otce Abrahama, a Bože mého otce Izáka, Jahve, tys mi pravil - Navrať se do své země a do svého rodiště a já se postarám, aby se ti dobře vedlo. Nejsem hoden veškerého tvého milosrdenství a vší tvé věrnosti, které si svému služebníku prokázal. Tento Jordán jsem překročil s holí, a teď mám dva tábory." "Vytrhni mě prosím, z ruky mého bratra, z ruky Ezauovi, neboť se ho bojím. Ty jsi přece řekl: - Určitě se postarám o tvé dobro a tvé potomstvo rozmnožím jako mořský písek, jejž nelze pro množství sečíst" (Genesis 32:10-13). Jákob držel smlouvu, kterou s ním Bůh uzavřel. V podstatě řekl:"Pane, uzavřel jsi se mnou slib! Vím, že toho nejsem hoden. Vím, že mé jméno znamená 'úskočný'. Ale teď, na téhle cestě poslušnosti jsi mi přinesl úplnou beznaděj." Řekl jsi mi, že půjdeš se mnou. Ale teď mám přijít o svou rodinu a vše ostatní. Nedělám si žádný nárok dobrodiní na svůj podíl, ale vím, že tě miluji a poslouchám. Tak kde je, Bože, tvá smlouva? Dále vidíme Jákoba, jak je v hrozné agónii. Přes celou noc zápasil s andělem (kterým byl sám Pán). A Bible říká, že nás "přemohl" s andělem. Z této noci agónie se vynořil vyměněný muž: "Tu řekl: - Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť si jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls -" (Genesis 32:29). Někteří křesťané si mohou myslet:"Příčina Jákobova trápení až do této chvíle byla, že neměl víru. Ale nyní v něm převládala víra a moc - a nemusel být dále zkoušen dalším zkoušením nebo utrpením. Měl právě pokárat ďábla a jít svou cestou potěšení!" Ne! Ježíš řekl, že jeho otec dopouští déšť na obojí: "...na spravedlivé i na nespravedlivé..." (Matouš 5:45). Až dosud jdeme ke slávě, budeme pokračovat v stavění se proti mnohým sklíčenostem. Tady není místa k úniku - není místo, kde bychom byli mimo dosah nebezpečí a utrpení kajícího srdce! Bůh vysvobodil Jákoba ze spravedlivého Ezauova hněvu právě v případě nutnosti. Ale potom, místo aby šel celou cestu do Bethel, jak měl nařízeno, Jákob se zastavil v polovině cesty. I když si myslel, že chodí ve smlouvě s Bohem a v nové síle, usadil se blízko Šekemu, který je v zemi kanaánské. Jednoho dne, když se Jákobova dcera Dína byla na chvíli projít po této zemi, byla znásilněna mladým mužem, jménem Šekem. Později se Šekem Jákobovi přiznal a řekl, že ji chce za ženu. Ale Dínini bratři byli na Šekema rozzuřeni - a měli plán. Bylo to proti zákonu, aby se spolu vzali. Ale Jákobovi synové souhlasili, aby si chivejští mužové brali jejich sestry, pokud se nechají obřezat. Ještě, když Chivejci byli v bolestech z hojení po obřezání, Jákobovi synové zaútočili a všechny je zavraždili, unesli jejich děti a uloupili jejich majetek. Když se Jákob o tom dozvěděl, byl těmi slovy zarmoucen. Tento muž modlitby pohleděl na své vražedné syny a řekl: "Zahanbili jste mne před celou zemí. co jste to za lidi?" Milovaní, celé tohle trápení které přišlo na Jákoba, přetrvávalo na modlitbě! Ale to nebyl konec Jákobových starostí. Ve svém stáří Jákob zplodil syna, Josefa, který byl radost jeho života. Jákob si s chlapcem hrál, učil ho, dal mu pestrobarevnou suknici. Až jednoho dne přinesli Jákobovi z kabátu jen cáry. Řekl: "Josefa zabila divoká šelma." Dovedu si představit Jákoba, jak hořce plakal nad svým synem. Toto mělo být největším utrpením v jeho životě, největší zkouškou víry. Dokonce ani převládající síla jeho modlitby mu nemohla vrátit zpět jeho syna. Potom, na vrcholu jeho zármutku Jákob čelil hroznému hladu - jedno z největších nebezpečí jeho života. Viděl vysýchající přírodu před svýma očima - a opět, převládající modlitba nepřinesla ani kapku deště. Postavil možnost sledovat členy jeho rodiny jednoho po druhém. Okolnosti vzrostly ještě k horšímu. Když poslal Jákob své syny do Egypta, aby nakoupili potravu, vrátili se s tím, že jeho nejmladší syn, Benjamín, tam byl kýmsi zadržen jako záruka. Jákob se téměř vypětím zhroutil. Musím se divit nad tímto bodem Jákobova příběhu: Má vůbec záplava zkoušek někdy konce? Stává se ti to, když chodíš s Bohem v Jeho smlouvě - když máš před ním pokorné srdce? Nebo snad Bůh nedrží své slovo? Nebo to dokonce tak má být, abychom před ním žili věrně? ------------------------------- Nyní mi dovolte vás vzít do jiné situace Jákobova života! ------------------------------- Obraťme zpět svoji pozornost na faraónův dvůr. Zde Jákob stojí jako starý muž - ve věku 130-ti let - a jeho ztracený syn, Josef, k němu náhle běží, aby ho objal. Jak se osvědčilo, Josef je druhý nejvyšší v celém Egyptě. Jákob se svým synem prochází všudy - palácem, ulicemi, jeho vozem a lidé se před Josefem sklání v respektu a úctě. Když se faraón zeptal Jákoba, kolik mu je let, odpovídá mu:"...Dnů mého putování je sto třicet let. Léta mého života byla nečetná a zlá..." (Genesis 47:9). Hebrej čte:"Mých dnů bylo málo a byly zarmoucené." Stručně: "Zažil jsem mnoho utrpení." Že by to byla pocta? Ano - určitě! Jákob a jeho rodina byla osvobozena od hladu. Všech sedmdesát členů jeho rodu bylo nyní v bezpečí, usazeno na hojné, úrodné půdě v Egyptě. Měli všechnu potravu, která se jen jedla. A Jákobovi synové byli na trůně! Nyní se měl Jákob - muž kajícího srdce - otočit a říct: "Když mi můj bratr Ezau hrozil, vypadalo to, že přijdu o svůj život. Ale Bůh mě přes to přenesl! Když se mě Lában pokoušel zničit, tak mi Bůh požehnal a zachránil mě. Pán také zachránil mou ženu Ráchel a mou rodinu od nebezpečí modlářství." "Vítězil jsem nade všemi svými nepřáteli. Nikdo z nich nikdy nepovstal, aby mne vyzval. A já jsem se dožil, abych viděl své símě rozmnožené a prospívat - počátky velkého národu. Dožil jsem se, abych viděl své vnuky - stejně velké, nádherné, skvělé vnuky. A teď budou mí synové patriarchy vůdčími nad svými vlastními rody." "Bůh mi nikdy neřekl, že mě vždy na začátku selhával. Můj Pán pro mne dodržel každé své slovo!" --- Použité s povolením, které je uznané společností World Challenge, P. O. Box 260, Lindale, TX 75771, USA. ------------------------------------------------------------------------ COPYRIGHT/REPRODUCTION LIMITATIONS: Tento datový soubor je výhradním majetkem World Challenge. Nemůže být pozměněn, nebo vydáván jinak. Může být reprodukován jen v celku a to bez jakýchkoliv poplatků. Všechny reprodukce tohoto souboru musí obsahovat vydavatelské právo [např. "Copyright (c) 2006 by World Challenge"]. Tento soubor nemůže být použitý bez povolení World Challenge, k dalšímu prodeji nebo rozmnožován za účelem prodeje. To zahrnuje celý jeho obsah s výjimkou několika krátkých citátů. Prosím uveďte následující zdroj prohlášení: Copyright (c) 2006 by World Challenge, Lindale, Texas USA. Tento materiál je vyhrazený pro osobní použití a není určen pro zveřejňování na jiných web stránkách. The Lorain Country Free-Net Chapel vlastní výhradní práva od World Challenge, Inc. na publikování těchto kázání na jejich web stránce. Můžete svobodně stahovat, kopírovat, tisknout a distribuovat tento materiál, pokud ho nebudete zveřejňovat na jiné Internetové stránce. Avšak můžete udělat odkaz (link) na tuto web stránku. ------------------------------------------------------------------------ This web site is a service of The Missing Link, Inc.(R) Linking Troubled Youth and Adults with Life-Changing Programs Web site - misslink.org Chapel Site - misslink.org/chapel2.html Home of David Wilkerson's World Challenge Pulpit Series Multilingual Web Site www.tscpulpitseries.org ------------ Copyright (C) 2006 - The Lorain County Free-Net Chapel North Central Ohio, U.S.A. Tato stránka byla naposledy změněná: 11. února 2006.