Zde klikněte pro návrat na úvodní stránku World Challenge Pulpit Series

Roztoužená nevěsta!
(The Passionate Bride!)



Textový soubor + Czech Sermon Index + Chapel + Subscribe + Copyright

By David Wilkerson
28. srpna 1995
__________

Ne každý, kdo je v takzvaných eklesiastických církvích, bude v nevěstě Kristově. Ne každý, kdo říká, „Pane, Pane“, vstoupí dovnitř. Tato věc je nám známa z písem.

Přesto však uvnitř eklesiastických církví po celém světě existuje povolané tělo – svatý ostatek – ten bude zahrnovat nevěstu Kristovu. Právě nyní si Bůh připravuje nevěstu k sňatku s Jeho Synem. A tuto nevěstu představí Svému Synu na svatební večeři Beránkově!

Věřící, kteří tvoří tuto nevěstu, mohou, ale nemusí náležet k organizované církvi. Ale všichni mají jednu společnou věc: Mají touhu po Ježíši! Toto je první znak všech, kdo tvoří Ježíšovu nevěstu: Jsou nemocní láskou ke svému Pánu. Vskutku, vyznačují se spíše láskou k Ježíši, než Jeho známostí.

Pravdou je, že církev těchto dnů je ničena mrtvým, intelektuálním studiem teologie, které vůbec nemá srdce pro Ježíše. Biblické školy a semináře jsou naplněny učiteli a studenty, kteří tráví léta zcela zabraní do doktrín, časových období, archeologie, zázraků, historického Ježíše.

Je to poznání o Ježíši – bez srdce pro Něj – jež vytvořilo Laodicejskou církev dnešních dnů. Jsme církví, jež má rozumově vše v pořádku. Víme, jak naplňovat potřeby všech našich lidí. Vlastníme zdroje, myslíc si, že nepotřebujeme nic. Sedíme vzadu a přemítáme, „Už není nic, co bychom mohli přidat. Už máme všechno.“

Některé církve zde v New Yorku si myslí, že naplňují každou potřebu. Zaměstnávají advokáty, psychology, psychiatry – vše, co je potřebné pro lidské tělo a mysl. Ale takovéto poznání, jemuž chybí srdce žádostivé Ježíše, vede jedině k dvojnásob mrtvému společenství.

Nikdy v minulosti nebylo tolik rozumového poznání o duchovních věcech s tak malou horlivostí pro Ježíše. Tato Laodicejská církev posledních dnů je plná rozumnosti o Ježíši – ale její srdce je před Ním zavřeno!

Kazatel může stát před shromážděním a chrlit proud moudrostí – duchovního poznání, jež nashromáždil skrze Biblické školy, semináře, či osobním studiem – a přesto to může být úplně otravné. Bez srdce roztouženého po Ježíši, zanechá posluchače mrtvé! Jestli zná služebník Ježíše jen rozumově – jestli do něj není zamilovaný – jeho poznání vytváří smrt, ne život.

Právě nyní, masy lidí, sedících ve většině shromáždění po celém světě, schnou žízní. A přitom je ironií, že jsou krmeni nejvíce vzdělanými kazateli, jací kdy stáli na stupínku. Tito lidé byli trénováni a trénováni a trénováni – a přesto nikdy nezískali srdce, toužící po Ježíši! Říkám vám, církev nebude mít srdce nevěsty zamilované do Ježíše tak dlouho, dokud budou srdce pastýřů chladná.


Ježíš nabádal svou nevěstu, aby očekávala na Jeho brzký příchod!


V Matouši 24 Ježíš říká: „Proto i vy buďte připraveni, nebo v tu hodinu, v kterou se nenadějete, Syn člověka přijde.“ (Matouš 24:44).

Toto je druhý charakteristický rys nevěsty Kristovy: očekávání na Jeho brzký návrat! Ježíšova nevěsta má žít v neustálém radostném očekávání vznešeného návratu svého Milého – neboť On může přijít v kteroukoliv chvíli.

Ježíš nicméně varoval, že v posledních dnech prosáknou do církve zlí služebníci v úsilí uspat nevěstu. Pokusí se jí odejmout srdce, zamilované do Ženicha tvrzením, „…Prodlívá Pán můj přijíti“ („Môj Pán eště dlho neprijde.“ dle Roháčka) (Matouš 24:48).

Toto evangelium je kázáno lidmi, kteří nechtějí zaplatit cenu poslušnosti Kristovým přikázáním. Mají hříšné zvyky a žijí dvojí život, takže přirozeně nechtějí, aby se Ježíš vrátil. Proto vymysleli učení, aby ospravedlnili své pokračování v hříchu.

Srdcem tohoto učení je základ teologie „Vláda království“. Je to víra, že se Kristus nevrátí, dokud církev nezaujme své pravé místo a nezíská duchovní autoritu skrze získání politických úřadů po celém světě. Tato představa vypadá takto: Křesťanství ovládne umění, vědu a výchovu a přizpůsobí je ve všem zákonu Božímu (přesněji řečeno Zákonu Mojžíšovu). Celé je to o uzákonění svatosti a spravedlnosti.

Jeden ze zastánců evangelia ovládnutí prohlásil, „Ježíš se pravděpodobně v nejbližších 30 000 letech nevrátí. Tak dlouho nám asi bude trvat, než uchvátíme zpět z rukou převrácených kontrolu nad zemí. Jen, kdybychom dobyli svět a napravili jej, byli bychom schopni přivést Ježíše zpátky.“

Nevím, jak přišel na cifru 30 000 let. Ale je to obdobně zlé, jako když jeden muž prohlásil, že se Ježíš vrátí v září 1994.

Ne – oba se mýlí! Bible říká, že ti, kdo prohlašují, že Ježíš ještě dlouho nepřijde, jsou „zlí služebníci:“ „…pak řekl ten zlý služebník v srdci svém: ‚Prodlívá Pán můj přijíti‘“ (Matouš 24:48)

Co je důsledkem tohoto falešného učení? Zaprvé končí vychladnutím a vymizením veškeré lásky – vymizením jakékoliv motivace pro svatý život, vymizením touhy po Ježíši. Také to končí tím, co Ježíš nazývá „bití spoluslužebníků“ (čti verš 49). Obhájci tohoto učení obvykle končí ve vášnivých neduchovních sporech – bojem s jinými teology, hádkami a křikem.

Tato doktrína též končí v hrozné světskosti. Většina kazatelů evangelia prosperity přijala tuto stránku „teologie vlády“. Také kážou „prodlívá Pán můj přijíti“ – protože chtějí čas, aby si užili úspěchu a prosperity.

Někteří kompromisní křesťané říkávají: „Proč mám žít očekávajíc na Jeho příchod, jestli zemřu přirozenou smrtí? Mohu to prožít – pití, kouření, klení, mejdany. A pak, jako ten zloděj na kříži, mohu těsně předtím, než zemřu, volat, “Pane, slituj se!„“

Milovaní, nevěnujte pozornost těmto odsouzeníhodným učením prodlévání! Jestli jste součástí Ježíšovy nevěsty, budete tak nemocní láskou ke Svému Pánu, že na to nebudete schopni skočit. Místo toho budete křičet, „Nebudu poslouchat takové zlo. Můj Pán řekl, že mám být v každičké chvíli připraven na Jeho návrat. Vím, že je nablízku – mohu to cítit. Mé srdce ve mně křičí, “Aj ženich přichází.„ Proč já bych měl věřit tak bláznivému učení, jako je tohle?“


Křesťané usínají, když přestávají s očekáváním vyhlížet Ježíšův brzký návrat.


„…a když prodlíval ženich, zdřímaly všecky a usnuly“ (Matouš 25:5).

Do té doby, než se toto učení objevilo, nebyly v církvi žádné spící panny. Ranná církev byla úplně bdělá, dbajíc na Ježíšova slova. Jejich lampy byly připravené a hořící a měly slušné množství oleje.

Petr v krátkosti popsal ducha ranné církve takto: „Očekávajíce a chvátajíce ku příchodu dne Božího, v němžto nebesa, hoříce, rozpustí se, a živlové pálivostí ohně rozplynou se.“ (2. Petr 3:12). Podobně Pavel řekl, „…očekávajíce zjevení Pána našeho Jezukrista“ (1. Korintským 1:7).

Pak přišlo toto zlé kázání: „On ještě dlouho nepřijde“. A tehdy na celou církev padla dřímota a spánek. Ale nevěsta Kristova tento podvod vždy prohlédla!

V každé generaci přichází k nevěstě ďábel a šeptá jí do srdce, „Tvůj Pán tak brzo nepřijde. Jen běž – zahřeš si. O Jeho příchodu ani nepřemítej. Máš před sebou celý život.“

Ale nevěsta vždycky odpoví: „Podívej, ďáble – Ježíš mi řekl, abych se ustrojila! Řekl mi, abych se ozdobila a očekávala na Něj. Řekl, že může přijít v kteroukoliv dobu, takže můžeš táhnout se všemi svými diagramy, důvody a daty.“

„A jestli nemá brzy přijít, proč mi tak splašeně tluče mé zamilované srdce? Proč mé lkající srdce volá: ‚Ano Miláčku, přijď rychle!‘“ A proč se mnou nedávno strávil tolik času, odvykajíc mě světu?

„Jestli vyčkává se svým příchodem, jak to, že slyším Jeho blížící se kroky? Jak to, že slyším ve svých uších Jeho slova, “Brzy, velmi brzy„? Jak to, že už cítím jeho paži pod mou hlavou (píseň Šalomounova 2:6)? Jeho Duch mi říká, “Vstaň, neboť Já přicházím! Připrav se sbalit a jít!„“

V Janovi 20 je Marie Magdaléna nádherným příkladem nevěsty, jejíž srdce je cele dáno Kristu. Život této ženy byl poznamenán její láskou a vztahem k Ježíši. Očividně byla ženou pomocnicí, neboť sloužila Jeho potřebám po boku tří jiných Marií. Sloužila Mu nejraději, díky své ryzí vděčnosti, neboť z ní, jak nám říká Bible, vyhnal sedm démonů. (Mnozí věří, že Marie byla prostitutka, ale v písmech není nic, co by o tom svědčilo.)Co se týče tohoto světa, Marie Magdaléna nebyla žádný vzdělanec. Ani nebyla žádným velkým teologem. Když se učedníci sešli, aby hovořili o hlubokých otázkách kříže, zřejmě bývala zticha, nechávajíc si své myšlenky pro sebe. Ženy těch dnů zřídka mluvívaly otevřeně o duchovních věcech v přítomnosti mužů.

Ani nikdy nemluvila před lidmi v synagoze tak, jako to dělal Petr. Nikdy se nepřela se zákoníky, farizeji či saduceji. Tito lidé bývali schopni strávit celý den diskusí o každé tečce a nadpisku zákona, rozebírajíc mravnost, hádajíc se, zda je či není vzkříšení.

Ne – bezvýznamná, maličká Marie Magdalena se něčím od všech těchto vyučených, rozumných mužů lišila. Měla něco, co oni neměli – něco hlubšího, než co bylo známo Ježíšovým učedníkům. Ona měla zjevení!

„Prvního pak dne po sabatu Marie Magdaléna šla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu.“ (Jan 20:1)

Toto se stalo asi tak ve tři nebo čtyři hodiny ráno. Marie přišla k hrobu velmi časně, zatímco ostatní ještě spali. Když našla kámen odvalený a zjistila, že Ježíšovo tělo je pryč, utíkala najít Petra a Jana.

Když učedníci přišli, vešli do hrobu a viděli úhledně složený lněný oděv – ale žádné tělo. Jasně pochopili, že tam Ježíš není. A pak, jak říká Bible, oba učedníci „…uzřel(i) a uvěřil(i).“ (Jan 20:8). Pamatovali si Ježíšova slova o Jeho vzkříšení třetího dne.

Jejich vidění a uvěření bylo zcela chvalitebné. Ale o dva verše dále čteme, „I odešli zase ti učedníci tam, kdež prve byli.“ (verš 10). Byli uspokojeni zjištěním, že už tam Ježíš není. A tak se vrátili ke své každodenní práci.

Není tomu tak i v dnešní církvi? Mnozí křesťané říkají, „Viděl jsem moc evangelia. Takže, samozřejmě věřím.𔄬 Spojují svůj současný vztah s Ježíšem, s pouhým rozumovým poznáním.

Ne tak tomu bylo s Marií! Vědomost jí nestačila. Ona chtěla Ježíše samotného – a naprosto nechtěla jen tak odejít: „Ale Marie stála vně u hrobu, plačíce…“ (verš 11). Její duch lkal, „Tenhle svět je bez něj nesnesitelný. Nemohu se vrátit domů. Musím být s Ním!“ Byla rozhodnuta stát tam s pohledem upřeným do hrobu, dokud její zlomené srdce nedostane odpověď,„…Vzali Pána mého a nevím, kde Ho položili“ (Jan 20:13).

Marie by jen tak neodešla. Měla oddané srdce, které nemohlo být uspokojeno nikým a ničím jiným než Kristem. Prostě milovala Pána. On byl její život!

Milovaní, toto je obraz nevěsty! Je to tento druh lásky – tato sžíravá touha po Ženichovi – jež přináší zjevení Ježíše.

A je dostatečně jisté, že Mariino oddané srdce přijalo nádherné zjevení: „A když plakala, naklonila se do hrobu. A uzřela dva anděly, sedící v bílém rouše, jednoho u hlavy a druhého u noh, tu kdež bylo položeno tělo Ježíšovo.“ (Jan 20: 11–12).

Bylo to zjevení slitovnice! Snad si pamatujete popis slitovnice ze Starého Zákona: byl tam jeden anděl v hlavách a druhý u nohou. Tito andělé v hrobě znamenali, že Ježíš Sám byl slitovnicí. Dávali Marii zjevení slitovnice Kristovy!

Zatímco byli ostatní učedníci už zpátky doma, Marie prožívala nadpřirozené navštívení. Viděla věci, které nikdo jiný nemohl vidět – protože její srdce bylo vydané Ježíši!

Chci zde učinit prohlášení, které – jestli je budete moci přijmout – provede revoluci ve vašem životě: Ti, kteří mají srdce pro Krista, přijmou Kristovu rozumnost!

Jestli hledáte známost Ježíše aniž byste pro něj měli srdce, zcela jistě ji minete. Můžete strávit celý svůj život studiem Krista či sezením u nohou velkých biblických učitelů, a přesto nikdy nepoznat Boží srdce. Přesto však, máš-li prostě srdce, toužící po Ježíši, přijmeš Jeho zjevení!

Nevěsta vyznává, „Můj milý je nyní v slávě, jako oslavený Člověk a jako Bůh. Byl odmítnut tímto světem. A protože svět odmítl mého Krista, mého Milého, nemohu tady už nic milovat. Mé srdce není na zemi. Mé srdce je tam, kde je On; ať je to kdekoliv!“

Srdce nevěsty je u jejího Ženicha – posazené v slávě, po pravici Otce!


Marii byla dána nadpřirozená Boží rozumnost, vysoce převyšující jakékoliv rozumové poznání.


Ježíš se zjevil Marii a dal jí další zjevení:

„…obrátila se zpět a uzřela Ježíše stojícího, ale nevěděla, by Ježíš byl. Dí jí Ježíš: Ženo, co pláčeš? Koho hledáš? Ona domnívající se, že by zahradník byl, řekla Jemu: Pane, vzal-lis ty jej, pověz mi, kdes Ho položil, ať já jej vezmu.“ (Jan 20:14–15)

Marie říkala: „Dovol mi jej mít. On je můj – můj!“ A já se tě ptám: „Můžeš věřit, že i kdyby nikdo jiný na světě neznal Ježíše, ty Jej znáš?“ On je přece osobní Spasitel! „On je – můj!“

„Ježíš jí řekl: Marie, ona obrátíce se, řekla Jemu: Rabboni, což se vykládá:Mistře“ (verš 16). Ježíš zná jména těch, kdož Jej milují – a On zavolal na Marii jejím jménem!

Ježíš jí pak řekl něco, co neřekl nikomu jinému. A tím ji učinil Svým poslem ke všem „bratřím.“ V následujícím verši čteme: „…Nedotýkejž se mne…“ (verš 17).

Originální řecké slovo zde znamená „nelep se na mě, nechytej se mě.“ Ježíš věděl, že Ho Marie nenechá odejít. Její srdce volalo, „Už jsem Tě ztratila jednou. To už se mi nikdy nesmí stát!“

Marii to muselo stát spoustu odvahy, aby dbala na slova, která jí Ježíš řekl. Vždyť jí řekl, že na chvíli odejde. Měl vystoupit k Otci: „…jdiž k bratřím mým a pověz jim: Vstupuji k Otci svému a Otci vašemu, k Bohu svému a Bohu vašemu“ (verš 17).

Milovaní, tady máte další velké zjevení! Ježíš říkal, „Jdu domů ke svému Otci, kde budu Hlavou své církve. Ale vy také! Ano, Bůh je Můj Otec – ale On je také vaším Otcem. A vy půjdete se Mnou!“ Ježíš mluvil prorocky – o posazení se svou církví na nebeských místech.

Marie se rychle vrátila k učedníkům. Všichni byli společně v jedné místnosti a zřejmě čistili své staré rybářské náčiní. Tihleti muži, jeden jako druhý, nebyli žádní teologové. Ale, ačkoliv byli jen rybáři, přesto byli trénováni po tři roky u Mistrových nohou.

Nyní do toho přišla Marie se svým zjevením. A tihle muži museli sedět a naslouchat ženě, která slyšela Ježíše. Můžete si tu situaci představit? „Co říkal?“ „Jak vypadal?“ Marie jednoduše odpovídala, „Všechno, co vím, je, že jsem Ho viděla a On mi řekl, abych šla za vámi a něco vám pověděla!“

Rád slýchám oddané muže a ženy Boží říkat slova, která pronesla Marie: „Slyšela jsem od Něj – je něco, co vám mám říci!“ Takoví křesťané byli zavřeni o samotě s Ježíšem, žádostivě volajíc po Jeho přítomnosti. A tam uvnitř, do nich vložil Své srdce a dal jim Svou mysl. To, co od Něj přijímají, není pouhá teologie. Ne, je to něco mnohem většího. Je to zjevení, jež tak hoří v jejich srdcích, že utíkají ke svým přátelům, křičíc: „Poslouchejte, co mi Ježíš řekl!“

Za posledních asi tak 8 let jsem dostal nespočetně pozvání ke kázání na konferencích služebníků i na jiných shromážděních. Přesto jsem přijal jen dvě z nich. Proč? Protože jsem neměl Kristovo zjevení pro většinu z těchto jednotlivých lidí. Nechtěl bych nic říkat, dokud ke mě nejprve nepromluví Pán.

Volání mého srdce, kdykoliv se připravuji na kázání, vypadá takto: „Pane, jestli ke mně nepromluvíš, nebudu mluvit já k nim!“ Jestli vše, co mám, je přednáška, nebude to nic znamenat. Chci být jako Marie Magdaléna – mít srdce tak vydané Pánu, že mi dá Svou mysl a řekne, „Jdi, pověz bratřím!“

Možná teď řekneš, „Ale bratře Davide – Marie mohla strávit všechen svůj čas sloužením Ježíši. Mohla na něj oddaně čekat po celý den, protože nežila v naší hektické době.“

„Nemusela pět dní v týdnu časně ráno vstávat a pracovat v bezbožném prostředí. Nemusela se mačkat, strkat a tlačit v autobuse či vlaku cestou do práce. Nemusela čelit sexuálnímu znepokojování v práci. Já jsem v úplně odlišné pozici. Jak můžu žít hluboce vydaný život v téhle převrácené době?“

Ochotně připouštím – ano, my křesťané v New Yorku nežijeme ve zvláštním, klidném, nábožném, na zákoně založeném prostředí jako byl Jeruzalém či Betánie. Ne – žijeme v nejpřevrácenější, nejsprostější, nejporušenější, nejbezbožnější, nejpodlejší, nejošklivější a nejoplzlejší generaci, jaká kdy žila.

Ale Pán dohlédl celou historií až k tomuto věku a přesně věděl, jaká tahleta generace bude. Předvídal vše, čemu dnes čelíme. A přesto neočekával, že se vystěhujeme z New Yorku a poutíkáme na nějakou klidnou farmu či na vrcholek hory, abychom byli schopni rozjímat, modlit se a zůstávat oddaní Jemu.

Prosím, nepochopte mne špatně: děkuji Bohu za všechny, kdo to mohou udělat. Vskutku, často jsem si myslel, že to je to, co bych měl udělat. Když bylo naše ústředí v Texasu, myslel jsem si, že tam odejdu a prostě budu sepisovat knížky, dokud mne Pán nevezme domů. Ale teď jsem v New Yorku – na Times Square.

Pro jistotu to řeknu ještě takto, je dobré jít do ústraní hledat Pána a obnovit své fyzické tělo. A je pravda, že Ježíš utíkal do ústraní, aby se modlil a rozjímal. Ale dělával to obvykle jen po určitou část dne nebo v průběhu noci.

Věřím, že největší oddanost je ta, kterou prokazuješ v předních liniích – v ohni palby, když všude kolem zuří bitva. Znám mnoho věřících, jejichž oddanost byla upevněna uprostřed horečné aktivity a duchovní války. Nepotřebovali být na vrcholcích hor proto, aby jej milovali celým svým srdcem. Nepotřebují žít v nějaké osamělé vesničce, aby toužili po Jeho příchodu. Naučili se však milovat Ježíše stejně žádostivě během jízdy do práce, jako když jsou ve své modlitební komůrce.

Milovaní, vaše vědomí Ježíšovy blízkosti nesmí záviset na vašich pocitech. Když se cítíte ubitě, v depresích či smutku a nemáte čas hledat Pána, ďábel vás zaplaví pocitem viny a nehodnosti. Budete si myslet, že vás Ježíš opustil a říká „Vrátím se, až na Mě budeš mít čas.“

Ne – blízkost Ježíše je stálá vírou! Nemá nic společného s vašimi pocity. Takže, když vás někdo žduchne nebo strká v metru či na jezdících schodech, jen řekněte, „Ó Bože, důvěřuji vírou, že jsi tady, že jsi mi nablízku. Ochraň mne Pane – střez mne. Nedopusť, aby do mne nasákla nějaká nečistota!“

Pravá láska touží po Jeho společnosti, nezáleží na tom, jak horečnaté jsou okolnosti. Ve skutečnosti může mít život ve městě svá dobrodružství. V New Yorku slyšíme a vidíme tolik vražd, znásilnění, chtíče, násilí, zločinu a perverze, že jsme donuceni milovat Ježíše více než cokoliv jiného. A já věřím, že někteří z těch nejoddanějších lidí, kteří budou tvořit nevěstu, budou pocházet z bezbožných velkoměstských oblastí.

Dovolte, abych vám předal to, co jsem nazval „vydaný život pro dojížděče do zaměstnání a ty, kteří se drží madel v metru.“ Je to náčrt oddanosti pro „městskou nevěstu“. Je to prostá cesta pro zaneprázdněné, ve městě žijící, či dojíždějící křesťany, k vedení hluboce vydaného života. Není na tom nic tajemného. Naopak, je to velice praktické.


Vydanost Ježíši Kristu je zcela závislá na uspokojení, přicházejícím od Něj!


Prostě řečeno, oddanost Ježíši je důvěra, že On jediný naplní každou potřebu tvého těla, duše i ducha. Znamená to vzdát se ohlížení po jiné osobě nebo zdroji kromě Něj k naplnění těchto potřeb.

Slýchávám, jak mnoho svobodných říká, „Jsem nemocný osamělostí. Potřebuji partnera. Konec konců, jsem jenom člověk. Má potřeba by se naplnila; jen kdyby tak Bůh někoho dal!“

Ne, partner by nikdy nebyl schopen naplnit takovouto potřebu. Ve skutečnosti by způsobil, že by ses cítil(a) dvojnásob mizerně – protože bys neměl(a) jen své bolení hlavy, ale i bolesti toho druhého! Dokud nejsi zaměřen(a) na Ježíše – dokud Jej nevidíš jako jediné pravé uspokojení – budeš klesat hlouběji a hlouběji do zoufalství.

Manžel či manželka možná řeknou, „Mé manželství je v troskách. Mé potřeby nejsou naplněny. Jsem hrozně nešťastný Jediný důvod, proč jsme ještě manželé, je ten, že nevěřím, že rozvod je správný.“

Jestli se v tom poznáváš, tak ses nikdy nenaučil to, co musí Kristova nevěsta umět. Když ve své duši trpíš – když ti věci nedávají uspokojení – musíš utíkat k Ježíši tak, jako to udělala Marie, dokud se On nestane zdrojem veškerého tvého uspokojení!

V jedné chvíli chtěl Ježíš ukázat svým učedníkům, že má každou situaci pod kontrolou. Tak zavolal na Petra, aby vylezl z člunu a šel k Němu po vodě. Petr poslechl – dokud zůstával plně zaměřen na Ježíše (a závisející na Něm), byl také nade vším, skutečně kráčející po vodě. Ale když se učedník soustředil na své okolí, začal se topit.

Tahle lekce je prostá. Přesto se vás zeptám: Co děláte, když máte pocit, že se topíte? Otáčíte se zpět na brášky na člunu, volajíc k přátelům o pomoc? Anebo necháváte pohled upřený na Ježíše a řvete, „Pane, zachraň mě!“

Nevěsta Kristova bude zahrnovat ty, kteří se vzdali snahy nalézt pomoc, útěchu, povzbuzení či uspokojení v čemkoliv na této zemi. Naučili se plně záviset na tom Jediném, kterého milují, aby On mohl uspokojit každou jejich žízeň a hlad.

Chodíte s Ježíšem takovýmto způsobem? Chci vás pobídnout – držte svůj pohled upřený na svého ženicha. Každičkou chvíli očekávejte Jeho návrat. A nekoukejte po nikom a po ničem jiném v naději, že vás to naplní.

Zůstávejte roztouženě zamilovaní do Ježíše – a věřte, že vám zjeví Sebe sama ve Své plnosti.

Haleluja!

---
Použité s povolením, které je uznané společností World Challenge, P. O. Box 260, Lindale, TX 75771, USA.

Times Square Church Information | New Reader Information

Multilingual Site


Textový soubor + CzechSermon Index + Chapel + Subscribe + Copyright

COPYRIGHT/REPRODUCTION LIMITATIONS:
Tento datový soubor je výhradním majetkem World Challenge. Nemůže být pozměněn, nebo vydáván jinak. Může být reprodukován jen v celku a to bez jakýchkoliv poplatků. Všechny reprodukce tohoto souboru musí obsahovat vydavatelské právo [např. „Copyright © 2005 by World Challenge“]. Tento soubor nemůže být použitý bez povolení World Challenge, k dalšímu prodeji nebo rozmnožován za účelem prodeje. To zahrnuje celý jeho obsah s výjimkou několika krátkých citátů. Prosím uveďte následující zdroj prohlášení: Copyright © 2005 by World Challenge, Lindale, Texas USA.

Tento materiál je vyhrazený pro osobní použití a není určen pro zveřejňování na jiných web stránkach. The Lorain Country Free-Net Chapel vlastní výhradní práva od World Challenge, Inc. na publikování těchto kázání na jejich web stránce. Můžete svobodně stahovat, kopírovat, tisknout a distribuovat tento materiál, pokud ho nebudete zveřejňovat na jiné Internetové stránce. Avšak můžete udělat odkaz (link) na tuto web stránku.


This web site is a service of
The Missing Link, Inc. ®
Linking Troubled Youth and Adults with Life-Changing Programs
Web site - misslink.org
Chapel Site - misslink.org/chapel2.html
Home of David Wilkerson's World Challenge Pulpit Series Multilingual Web Site
www.tscpulpitseries.org


Copyright © 2005 - The Lorain County Free-Net Chapel
North Central Ohio, U.S.A.

Začátek stránky

Webmaster
Tato stránka byla naposledy změněná 11. února 2006.

Why Revival Tarries/ "Help!"/ What's Here/ Sponsor/ Statement of Faith/ Bible Study
Around the Piano/ Bulletin Board/ Library/ Pulpit Series