V úterý 11. zárí 2001 byla znicena dvojcata Svetového obchodního centra v New Yorku.
Pet dní potom, když jsem pripravoval toto kázání, díval jsem se z okna své pracovny ve tricátém patre. Velké mraky koure se stále ješte valily z trosek. Zdvihaly se ze sutin a byly unášeny vetrem kolem sochy Svobody nad Hudson River.
Než jsem následující nedeli prinesl toto poselství na Times Square Church, plakal jsem pri pohledu tu strašnou spoušt. Prosil jsem Boha o milost - milost pro truchlící rodiny, které ztratily své drahé. Milost pro záchranáre, kterí se stále prehrabovali troskami ve snaze najít živé lidi a nacházeli jen mrtvá tela nebo jejich cásti. Milost pro všechny pracovníky, hasice a dobrovolníky, kterí si verejne zoufali nad otresnými scénami, které videli.
Našemu sboru bylo dovoleno postavit stan v oblasti postižené katastrofou. Vedoucí sboru a dobrovolníci z našeho shromáždení neúnavne ve dne v noci zajištovali obcerstvení a povzbuzovali vycerpané záchranáre.
Šest týdnů pred neštestím varoval Duch svatý naše pastory, že se blíží katastrofa. Meli jsme na tu dobu v plánu nekolik velkých akcí vcetne misijního shromáždení pro mládež. Ale Boží Duch nás vedl, abychom je všechny zrušili a místo toho svolali shromáždení k modlitbám.
Rozhodli jsme se porádat modlitební shromáždení ctyri vecery v týdnu. Od samého zacátku bylo každé setkání poznamenáno zvláštní zamlklostí. Potichu jsme sedeli v Boží prítomnosti, nekdy až hodinu beze slova. Potom jsme prožívali hluboké pokání. Na jednom z tech setkání jsem si držel kolena rukama, aby se mi netrásla v mocné Boží prítomnosti.
Behem tohoto Božího navštívení zjevil Boží Duch důvod našeho velkého pohnutí. Na náš národ se chystala težká tragédie. A prestože jsme nevedeli, o co se jedná, byli jsme puzeni k prímluvným modlitbám.
A potom tragédie prišla. Nezasáhla jen naše mesto, ale i hlavní mesto Států. Sdelovací prostredky hlásily: "Dva symboly naší moci a prosperity byly v jedinou hodinu zniceny." Netušili, že citují Zjevení 18,10: "Beda, beda, ty veliký Babylóne, mesto tak mocné, jak v jedinou hodinu byl nad tebou vykonán soud!"
Jeden policista z našeho sboru pomáhal v postižené oblasti. Kolegové stále chteli práve od nej vedet: "Co se to deje? Co to má všechno znamenat?" A zároven se ptal celý národ: "Kde v tom všem je Bůh?"
Je správné, že si klademe tuto otázku. Potrebujeme pochopit, kde v tom neštestí je Bůh. A tomu nám pomůže jedine jeho Slovo. Z médií jsme slyšeli stovky názorů odborníků a politiků. Ale všechny ty reci vyznívají podobne. Proste ve skutecnosti nechápeme smysl této náhlé zkázy.
Je jedna vec, o které vás mohu ujistit: Bůh tím vším prekvapen nebyl. On zná myšlenky všech lidí, vcetne despotických vládců a teroristu. Ví o každém pohybu kohokoliv z lidstva. Ríkám vám, že jedna vec je jistá: Bůh má všechno pod kontrolou. Nic na tvári zeme se nestane tak, aby o tom nevedel, aby to nedovolil a nemel s tím svůj úmysl.
Jako krestan bys mel vedet, že skrze tuto
katastrofu chce Bůh mluvit k Americe a celému svetu.
Kneží a teologové všude hlásají: "Bůh s touto katastrofou nemá nic spolecného. On by nikdy nedovolil, aby se stalo neco tak strašného." Ale jsou velmi daleko od pravdy. Práve tento způsob myšlení způsobí, že náš národ nepochopí, co nám Bůh skrze tu tragédii chtel ríct.
Do této situace potrebujeme zjevení skrze Boží slovo. Jako mnozí pastori, i já jsem plakal nad tímto neštestím. Hledal jsem Pána na modlitbách a v jeho Slovu. A chci vám ríct, že jsem prožil ješte hlubší zármutek, než je plác nad smrtí nevinných lidí. Je to bolest nad tím, že když nepochopíme, co nám Bůh chtel ríct, a zacpeme si uši pred touto hlasitou recí, prijde ješte neco mnohem horšího.
Prorok Izajáš mluví prímo do situace, kterou jsme práve zažili. (Pokud odmítáte prijmout starozákonní príklad, uvedomte si, co o tom ríká apoštol Pavel: "To, co se jim stalo, je výstražný obraz a bylo to napsáno k napomenutí nám, které zastihl prelom veků" 1K 10,11. Pavel mluví jasne - starozákonní príklady presne zjevují, jakým zpusobem Bůh jedná i dnes.)
V dobe, kdy Izajáš prorokoval, Bůh trpelive jednal s Izraelem už asi 250 let. Posílal na svůj lid "lehká soužení", aby je primel k pokání. Pokoušel se je premluvit, aby se vzdali modlárství a vrátili se do jeho požehnání a prízne.
Všichni proroci za ta léta ríkali Izraeli to samé základní poselství: "Pokorte se." Písmo ríká: "Sloužili hnusným modlám ... Hospodin varoval Izraele i Judu skrze každého proroka a každého vidoucího: Odvratte se od svých zlých cest, dbejte na mé príkazy a na má narízení" (2. Kr 17, 12-13).
Ale Boží vyvolený národ odmítl volání k pokání. "Neuposlechli, ale byli tvrdošíjní" (17,14). Posmívali se prorokům, kterí je volali k pokore. Místo toho: "chodili za modlárským preludem a preludem se stali, ... opustili všechna prikázání Hospodina, svého Boha, ... a propůjcovali se k cinům, které jsou zlé v Hospodinových ocích, ... Hospodin se na Izraele velice rozhneval" (17,15-18).
Bůh se snažil probudit Izrael
Poprvé se je snažil probudit nájezdem Asyranů. Tento úhlavní neprítel napadl dve Izraelské provincie, Zabulón a Neftalí. Naštestí byl útok zameren pouze na tato dve území, takže škody nebyly tak rozsáhlé. Bůh mluvil ke svému lidu jasne. Izrael ztratil pocit bezpecí. Presto nepochopili Boží poselství.
Pak se je Bůh pokoušel probudit podruhé, a tentokrát to bylo vážnejší. Dva národy, které Bible nazývá "neprátelé Izraele" - Aramejci a Pelištejci - spojili své síly k náhlému útoku. Izajáš ríká, že útok prišel "z východu, ...i ze západu" (Iz 9,11). To znamená, že neprátelé Izrael obklícili. Jejich náhlý útok byl naprosto zdrcující.
Nyní se dostáváme k jádru mého poselství, k otázce, kterou si klade vetšina Americanů: Kde byl Bůh pri tomto náhlém útoku na jeho vyvolenou zem? Izajáš ríká, že Bůh mluvil verne ke svému lidu: "Slovo poslal Panovník proti Jákobovi a dopadlo na Izraele" (Iz 9,8). Bůh mluvil jasne k celému národu.
Milovaní, tento verš nám sdeluje neco velmi důležitého v dobe, kdy na nás prišla pohroma. Ríká proste: "Bůh vždycky varuje." Nikdy v historii nenechal Bůh svůj lid bez svého svetla v case tragédie. Nikdy nás neopustil, nikdy nás nenutil, abychom vzali veci do vlastních rukou. Vždycky nám dává svoje slovo, abychom porozumeli, co se deje.
I dnes Bůh povolává své služebníky do strážné služby. Tito pastýri trpí, plácou a ciní pokání, když hledají Boží tvár. Verím, že slyší a rozumí Božímu poselství za soucasnými událostmi. A co víc, nebojí se vyslovit vážná varování, protože vedí, že jsou od Boha. Musí mluvit o Božích zámerech s našimi pohromami.
Musím ríct neco, co nikdo
z nás nechce slyšet.
Mnozí ctenári neprijmou to, co vám mám vyrídit. Budou si myslet, že jsem bezcitný, tvrdý a nelaskavý v dobe zármutku. Ale ríkám vám, jestliže neuslyšíme Boží pravdu a neprijmeme ji, náš národ je ztracen. Pán nám práve ted ríká: "I pozvedl Hospodin proti nim protivníky - Resína - a popudil proti nim jejich neprátele ... Avšak lid se neobrátil k tomu, který ho bil, Hospodina zástupu se nedotazovali" (Iz 9,10+12).
Bible to ríká naprosto jasne: Bůh používá neprátelské národy, aby trestal svůj lid. Bůh popudil tyto neprátele jako nástroj, aby varoval Izrael a privedl je k pokání. "Beda Asýrii, metle mého hnevu, té holi, skrze kterou projevím svůj hrozný hnev. Posílám ji na rouhavý pronárod, proti lidu, proti nemuž plane má prchlivost; dávám jí príkaz, aby koristila a koristila, loupila a loupila, aby jej šlapala jako hlínu na ulicích." (Iz 10,5-6)
Bůh poveril koalici neprátel Izraele, aby potrestali jeho lid. Hospodin se pokoušel varovat Izrael: "Pozvedli jste se v pýše. Já vás srazím. Dovolím, abyste byli poraženi svými nepráteli."
Neprátelé zahájili mocný útok. Izraeliti v hruze hledeli na to, jak se jejich budovy rítí k zemi. Požáry naplnily mesta a požíraly symboly státu. V krátké dobe byl Izrael v plamenech. Boží lid zacal naríkat: "Co bylo z cihel, spadlo, ... smokvone byly vykáceny" (Iz 9,9).
Poté, co jsme zažili pohromy v New Yorku a Washingtonu, dokážeme si predstavit pocity Izraelců. A prece, cinil Izrael pokání po tom strašném útoku? Rozšírila se národem zpráva, že Bůh poslal své varování? Ne. Reagovali úplne opacne. Pocátecní strach rychle uvolnil místo proudu národní pýchy. "V pýše a velikášství srdce však ríkají..." (9,8).
Jinými slovy, když útok ustal, Izraelcům se rychle vrátila jejich sebejistota. Prohlásili: "Co bylo z cihel, spadlo, vystavíme to z kvádrů; smokvone byly vykáceny, nahradíme je cedry." (9,9) Rekli si: "Ty pohromy nejsou od Hospodina. Jsou to proste nehody bez hlubšího smyslu. Jsme veliký a mocný národ, hrdí a svobodí lidé. Ukážeme svetu, že se s tím vyrovnáme. Postavíme všechno ješte vetší a lepší. Místo cihel použijeme kámen. Kde jsme používali laciné konstrukce, použijeme ted kvalitní materiál. Jsme vyvolený, Bohem požehnaný národ. Z té pohromy vyjdeme silnejší, než jsme kdy byli."
Nezní vám to povedome? Sám Hospodin posílá zlého neprítele jako varování pro svůj lid. Chtel, aby se probudili ze svých kompromisů, vrátili se k nemu, aby jim mohl žehnat a chránit je. Ale v prubehů celé katastrofy v tom všem Boží lid nezaregistroval Jeho ruku. Nikdo se neptal: Co nám tím Bůh chce ríct? Nikdo ani na chvíli nepomyslel, že tak hrdý a velký národ by mohl být pokoren a potrestán. Naopak, lid využil každou príležitost tyto myšlenky zcela umlcet. Odmítli slyšet Boží varování.
A já se ptám: Neodpovídá príklad Izraele nám, po tom všem, co jsme zažili v posledních týdnech? Nepochopte me prosím špatne. Já jsem vdecný za mravného prezidenta, který vede náš stát. Dekuji Pánu za všechny uprímné krestany, kterí slouží ve vláde. Naše církev se verne modlí za vedení národa. Jsme vdecni za ducha modliteb, který se vylévá na nekterých místech v našem národe. Povzbuzuje nás, že nekterí lidé strízlivejí a mení svůj životní styl.
Presto riskujeme, že nám unikne Boží poselství. Zamyslete se: Když nás naši verejní cinitelé vyzvou k minute ticha, myslíme si, že to je skutecné pokání. Vidíme, že politici zpívají: "Bůh žehnej Americe" a myslíme si, že se národ vrací k Bohu. Když vidíme, že sportovní událost se v polocase preruší minutou ticha, myslíme si, že je to duchovní zkušenost.
Ale je to opravdu všechno, co si máme odnést z toho neštestí? Lidé na sportovních stadionech budou minutu tiše stát, ale potom se znovu pomalují kriklavými barvami, budou do sebe lít pivo za pivem a revem fandit svému oblíbenému týmu.
Jako vetšina Americanů, i já jsem plakal, když jsem videl senátory a vedení Kongresu na schodišti Kapitolu zpívat: "Bůh žehnej Americe ... stůj pri nás a ved nás... " Ale když jsem tak plakal, Pán mi pripomnel: "Mnozí z techto vůdců, kterí tady zpívají, se me pokoušeli vyšachovat z Americké spolecnosti. Usilují dokonce o to, aby vymazali mé jméno z americké historie. A dovolili interrupcí zabít miliony detí."
Najednou jsem se zhrozil nad tím obrovským pokrytectvím. Ústy sloužíme Bohu, ale pokracujeme v našem úpadku do úplné nemorálnosti.
Když Bůh trestá národ, můžeme
reagovat dvema způsoby
Národ, na který dolehly Boží tresty, se může pokorit a cinit pokání tak, jako Ninive. Anebo muže ústy uctívat Boha, ale uvnitr spoléhat na svou vlastní sílu k náprave. Můžeme prohlásit: "Máme sílu prekonat jakoukoliv pohromu. Poradíme si s každým problémem. Jsme opravdu veliký národ."
Jsem stejný vlastenec jako kterýkoliv American. Jsem stejne vzrušen jednotou, kterou náš národ prožívá. Jsem vdecný za obrovskou snahu a velké obeti, které jsme videli, když jsme se vzpamatovávali po tragédii. Celý svet je premožen obetavostí lidí z New Yorku, Washingtonu a celé Ameriky.
Ale hrozí nám stejné nebezpecí jako Izraeli. Pro naše ohnivé vlastenectví úplne preslechneme Boží poselství. Stojíme na stejné križovatce, jako stál Izrael.
Premýšlím o tom, zda bychom poslouchali prorocká varování, kdybychom žili v dobe Izajáše. Nebo bychom jeho poselství odmítli? Jeruzalém a Juda odmítli uznat, že by mohli být pokoreni. Presto Izajáš prorokuje: "Cožpak s Jeruzalémem a jeho modlárskými stvůrami nenaložím, jako jsem naložil se Samarím a jeho bůžky?" (Izajáš 10,11). Bůh v podstate ríká: "Soudil jsem jiné národy za modlárství, které ted provozujete vy. Proc bych nemel soudit vás? Pro vás snad neplatí muj zákon?"
Po celé Americe se konají setkání k modlitbám a vzpomínkám na zemrelé. Je správné a naprosto biblické vzpomínat na zemrelé. Ale proc se bojíme svolat shromáždení k modlitbám a pokání? Vetšina Americanů se soustredí na vzpomínky a pomstu. Ozve se vůbec hlas volající Ameriku k návratu k Bohu?
Co se týce potrestání teroristu, Izajáš se o tom zminuje také. Prohlašuje: "Až Panovník privede ke konci celé své dílo na hore Sijónu a v Jeruzaléme, rekne: "Ztrestám asyrského krále pro ovoce jeho velikášského srdce" (Iz 10,12). A skutecne, poté co Bůh použil Asyrany jako nástroj svého hnevu, znicil je. Stejne tak Bůh znicí každého teroristu, který napadne a vraždí nevinné lidi. Nebude trvat dlouho a najdou svůj konecný údel v pekle.
Do našich katastrof Bůh
ohlašuje tuto zprávu
Hluboko ve svém srdci slyším Pánův hlas: "Vyvýšil jsem vás nad všechny národy. Presto už dlouhé roky uctíváte modly stríbrné a zlaté. Dlouho jsem snášel vaši nestydatou smyslnost, zesmešnování svatých vecí, prolévání nevinné krve a neúnavnou snahu odstranit me z vaší spolecnosti. Váš cas vypršel.
Posílal jsem k vám proroka za prorokem. Varoval jsem vás znovu a znovu. Sále nechcete videt svoje zlé cesty. Ted jsem na vás uderil v nadeji, že vás zachráním. Chci uzdravit vaši zem, znicit vaše neprátele a navrátit vám svoje požehnání. Ale vy to nechcete slyšet."
Když Bůh neušetril ostatní národy, které se od neho odvrátily, proc by mel ušetrit Ameriku? Bude nás soudit stejne jako Sodomu, Rím, Recko a každou další spolecnost, která se k nemu obrátila zády.
Uvedomte si, co Bůh ríká skrze Ezechiele: "Odhodte od sebe všechny nevernosti, ... a obnovte své srdce a svého ducha. Proc byste meli zemrít, dome izraelský? Vždyt já si nelibuji ve smrti toho, kdo umírá, je výrok Panovníka Hospodina. Obratte se tedy a budete žít." (Ez 18,31-32).
Zde je důkaz velkého Božího soucitu pro každého, kdo pochybuje, že Bůh cítí bolest. On také prožívá zármutek nad smrtí. Ríká nám: "Nemám žádné potešení z vašeho utrpení a smrti. Proto vás vybízím, odvratte se od hríchu a budete žít."
Bůh je obzvlášt zarmoucen katastrofami, které zasahují nevinné lidi. Pán Ježíš jiste plakal nad obetmi teroristických útoků minulý týden. Verím, že mnohé slzy prolité krestany jsou ve skutecnosti Boží slzy, projevené v nás skrze Ducha svatého.
Presto nekdy spravedlnost primeje Boha prekonat lítost. Je nucen nakonec vynést spravedlivé rozsudky. Nejvetším důkazem je obet jeho Syna Ježíše. Spravedlnost vyžadovala, aby hríchy celého sveta byly vloženy na nevinného cloveka, a ten aby byl odsouzen k smrti za všechny. Reknete mi, kdo by mohl být nevinnejší, než Boží vlastní Syn? Presto Kristus dobrovolne obetoval sám sebe, aby mohl darovat záchranu a spasení celému lidstvu.
Co se stane, když Amerika
preslechne Boží poselství?
Jaký bude osud našeho národy, když odmítneme Boží volání, abychom se vrátili cele k nemu? Co se stane, když budeme nadále provádet potraty, když budeme používat lidské plody pro výzkum, když budeme nadále odstranovat Boží jméno z Amerických dejin, když všechno postavíme vetší a lepší, když se spolehneme na ozbrojené síly radeji než na moc Boží?
Izajáš nám ríká, co se stane s každým národem, který odmítne Boha a chlubí se svou vlastní silou: "Avšak jejich svévole horí jako ohen, ... a kour se vírive vznáší. Zeme se zatmela pro prchlivost Hospodina zástupů a lid se stal potravou ohne; nikdo nemá soucit ani s bratrem. Hltá, co je napravo, a zůstává hladový, požírá nalevo, a sytý není, požírá maso své vlastní paže..." (Iz 9,17-19).
Nicivé ohne vzplanou až k nebi. Temnota prikryje zemi. Ekonomika bude zasažena ohromným otresem. Vypuknou spory uvnitr národa, ve spolecnosti, mezi sousedy, v rodinách. Každý se bude starat jen sám o sebe v zoufalé snaze prežít. Neprál bych vám potkat takového cloveka.
Pred devíti lety jsem dostal prorocké poselství a odevzdal jsem ho ve sboru na Times Square 7. zárí 1992. I ted se o nej s vámi podelím. Toto varování vás nemá podesit, ale privést k Pánu a na modlitby.
"Na New York City dolehne tricet dní soudu, jaký svet dosud nevidel. Bůh dovolí, že se zrítí budovy. Bude se odehrávat neuveritelné násilí a drancování. Násilí bude tak strašné, že svet bude v šoku. Ulice budou preplneny armádou.
Ve meste bude horet tisíc ohnů zároven. V Los Angeles horely jen nekteré oblasti, ale v New Yorku budou horet všechny ctvrti. Bude horet Times Square, plameny budou šlehat k nebi a budou videt na kilometry daleko. Hasici nebudou schopni zvládnout situaci.
Vlaky a autobusy prestanou jezdit. Ztráty se budou pocítat v miliardách dolarů. Život na Broadway se úplne zastaví. Obchodníci budou opouštet mesto v nepredstavitelné panice. Takové události by se snad daly ocekávat v nekteré ze zemí tretího sveta, ale nikdy v tak civilizovaném národe, jako jsou Spojené Státy. Presto zanedlouho New York zcela zkrachuje. Stane se z nej hromada špíny, mesto chudoby."
Snad se ptáte, kdy to všechno nastane. Mohu vám k tomu ríci jen jedno - verím, že se toho dožiji. A až se to stane, Boží lid nesmí zpanikarit nebo propadnout strachu.
Naše kanceláre byly zaplaveny telefonickými a písemnými dotazy: "Byl teroristický útok 11. zárí katastrofou, kterou jsi predpovídal v roce 1992?" Ne, vubec ne. To, co jsem já videl pricházet, bylo mnohem vážnejší. Skutecne, jestli Amerika odmítne Boží volání k pokání, zakusíme stejné soudy jako Izrael. A nezasáhnou jen New York, ale celou zemi. Národní ekonomika se zhroutí a vypukne násilí. Požáry budou stravovat naše mesta, po ulicích budou jezdit tanky.
Možná uvažujete stejne jako já: "Dá se tomu všemu nejak predejít?" Ano, urcite. Verím, že rozsudek bude odložen, jestliže se náš prezident zachová jako Jóšijáš:
"Hle, uvedu zlo na toto místo a na jeho obyvatele ... Protože me opustili a jiným bohům pálili kadidlo ... A králi judskému, který vás poslal dotázat se Hospodina, vyridte: Protože tvé srdce zjihlo a pokoril ses pred Hospodinem, když jsi uslyšel, co jsem mluvil proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům, že tu bude spoušt a zlorecení, ... vyslyšel jsem te, je výrok Hospodinův. Proto ... tvé oci nespatrí nic z toho zla, které uvedu na toto místo." (2 Kr 22,16-20)
Bůh vlastne králi rekl: "Dokud vládneš ty, bojíš se mého slova a spoléháš se na me, neuvidíš pricházející soudy. Nestane se to behem tvé vlády."
Myslím, že naše príležitost odpovedet na Boží volání je krátká. Meli bychom se všichni modlit, aby náš národ cinil pokání a obrátil se k Bohu. Ale nejintenzivneji bychom se meli modlit za svá vlastní srdce: "Pane, pomoz mi nebát se tragédií, ale tvého Slova. Chci v tom všem slyšet tvůj hlas. Pomoz mi cele se obrátit k tobe."
---
Použité s povolením, ktoré je uznané spoločnosťou World Challenge, P. O. Box 260, Lindale, TX 75771, USA.Tento materiál je vyhradený na osobné použitie a nie na zverejňovanie na iných web stránkach. The Lorain Country Free-Net Chapel vlastní výhradné práva od World Challenge, Inc. na publikovanie týchto kázni na ich web stránke. Môžete slobodne sťahovať, kopírovať, tlačiť a distribuovať tento materiál, pokiaľ ho nebudete zverejňovať na inej Internetovej stránke. Avšak môžte urobiť odkaz (link) na túto web stránku.
COPYRIGHT/REPRODUCTION LIMITATIONS:
Tento datový soubor je výhradním majetkem World Challenge. Nemůže být pozměněn,
nebo vydáván jinak. Může být reprodukován jen v celku a to bez jakýchkoliv
poplatků. Všechny reprodukce tohoto souboru musí obsahovat vydavatelské právo
[např., "Copyright (C)2001 by World Challenge"]. Tento soubor nemůže být
použitý bez povolení World Challenge, k dalšímu prodeji nebo rozmnožován za
účelem prodeje. To zahrnuje celý jeho obsah s výjimkou několika krátkých citátů.
Prosím uveďte následující zdroj prohlášení: Copyright (C)2001 by World Challenge,
Lindale, Texas USA.
Náš webmaster privíta vaše komentáre a
návrhy.
Táto stránka bola naposledy zmenená: 8. novembra 2001.